O syndromu vyhoření se mluví čím dál častěji, ale jen málokdo si uvědomuje, že by něco takového mohlo potkat právě jeho. Lidé tento problém znají z reportáží v médiích, ale jinak je to pro ně v podstatě jakési vzdálené a málo známé cizí slovo. Jako nemoc, které si nikdo nevšimne, dokud ho zcela neschvátí. A právě to je na syndromu vyhoření to nejhorší. Lidé, kterým nejvíce hrozí, si toto nebezpečí uvědomují právě nejméně. Jsou to workoholici, kteří žijí prací, a to dvacet čtyři hodin denně, a ještě jako bonus dělají i o víkendu. A jestli jim něco vůbec nic neříká, pak je to pojem dovolená. Tu si raději ani nevybírají, protože by stejně nedokázali někam odjet a vzdálit se od své rozdělané práce, která v podstatě nebude nikdy zcela hotová. Škoda jen, že jejich finanční ohodnocení neodpovídá jejich pracovním výkonům.
Příliš horlivá pracovitost škodí zdraví
Ale jednoho dne se najednou z ničeho nic něco zlomí. Najednou se přestanou cítit ve své kůži a padne na ně únava. Ale ne tak ledajaká, ale taková, které se nejde zbavit jako by to byla veškerá únava za všechny dny, které odpracovali, a že jich nebylo málo. Je to únava bez konce, se kterou když člověk bojuje, tak se velice rychle unaví a vysílí a ani s ní nehne. Usídlí se v jeho těle, usídlí se v jeho mysli a on jednoho dne už ani nedokáže vstát z postele, protože ho vyděsí představa, že by si měl navléct papuče a je z toho předem unavený. A to je stav, který se jen tak nevyřeší.
Mnohem lepší proto je, syndromu vyhoření předcházet. Vyrazit si každý rok na pořádnou dovolenou a starosti nechat doma za hlavou. A pokud zrovna nemáte dost peněz, tak si je půjčte – americká hypotéka nebankovní je tu pro všechny, kdo potřebují peníze a nechtějí nikomu vysvětlovat na co a proč.